Začátek závodní sezóny je díky pandemii COVID-19 v nedohlednu a na společné tréninky můžeme ještě nějakou dobu zapomenout. Tak jsem doma vybalil oddílové mapy a pokusil se na ně (asi vůbec poprvé) podívat jinak než z pozice příležitostného závodníka či stavitele tratí. Podoba každého lesa je výsledkem působení mnoha faktorů a s původním přirozeným lesem už ten dnešní nemá nic společného. Při troše pozornosti je ale možno na mapách i v terénu najít zajímavé stopy lidské činnosti z doby dávno minulé.

Na morfologii terénu Hvězdy se v době reálného socialismu nesmazatelně podepsala Československá lidová armáda. Daleko starší původ má podle historických map nezvyklý radiální systém lesních cest, které se hvězdicovitě sbíhají v severním okolí kóty Obora a které pravděpodobně daly lesu jméno. Výrazné terénní deprese v orienťácky nejzajímavější SV části mapy nejsou přírodního původu. Jedná se o relikty lomů, ve kterých se od nepaměti těžily jako stavební materiál polohy paleogenních pískovců ždánicko hustopečského souvrství. V době těžby ještě nebyl SV svah Hvězdy porostlý lesem a měl podobu louky porostlé křovinami.

 

Doklady pravěkého osídlení je možno najít na západním svahu Hvězdy nad Jarohněvicemi, kde se nacházelo rozsáhlé pravěké hradiště. To bylo průzkumem z let 1970-71 datováno do období mladší doby bronzové až doby železné (slezsko – platěnická kultura). V nejvyšší části hradiště jsou na SZ výběžku hlavního hřebene patrné zbytky valového opevnění o délce cca 70 m.  Terénní rýhy, které jsou v mapě vyznačeny při severním, jižním a východním okraji pravěkého hradiště, jsou pravděpodobně pozůstatkem dvou souběžných obranných příkopů.

Systém kupek, poctivě mapovaný ve spodní části lesního údolí nad Jarohněvicemi, je ve skutečnosti ranně středověkým slovanským mohylovým pohřebištěm. Průzkumy realizovanými na konci 19. stolení zde bylo postupně odkryto 17 mohyl. Obsahovaly kromě kosterních pozůstatků i drůbeží kosti, keramiku, ostruhy, zbraně a šperky. V největší mohyle na východním okraji pohřebiště byl nalezen meč, podle kterého bylo pohřebiště využíváno až do přelomu 9. a 10. století.

Na malý les je toho na Hvězdě docela dost…

Další díl

2 Comments

    1. No foto opravdu nemám 🙂 Lomy jsou poprvé detailně zakresleny až ve III. vojenském mapování z let 1876-1878 a tam už je jižní část lomů v lese. Ne že by tam ty lomy nebyly dřív – tento stavební kámen se používal už od středověku. Ale do té doby se mapovalo jen na dálku ze sedla…

      Roman

Comments are closed.