Začátek závodní sezóny je stejně jako před rokem v nedohlednu. Tak jsem doma opět oprášil oddílové mapy, tentokrát z oblasti chřibských kopců. Severní část Chřibů byla osídlena již od nepaměti a z pole u Karolína pochází nález radiolaritového pěstního klínu, považovaného za jeden z nejstarších dokladů přítomnosti člověka u nás. V období mladšího paleolitu pak dosahovala koncentrace sídel „lovců mamutů“ aurignacké kultury na SV svahů Chřibů nejvyšších hodnot v tehdejší Evropě.
Tabarky
Soustava kupek a elevací důsledně zakreslená v SZ části mapy Tabarky je pozůstatkem raně středověkého mohylového pohřebiště z přelomu 9. a 10. století. Mohylník byl archeologicky zkoumán v 80. letech 19. století a na počátku 20. století. V této době zde bylo ještě 42 mohyl, dnes se jich dá v terénu rozeznat pouze 15 a se zbytkem si v minulosti poradili lesáci. Kostrové nálezy pod mohylami se nacházely v úrovni okolního terénu. U koster byly nalezeny četné milodary – náušnice, kování, nože, srp, sekery, kopí, přezky, ostruhy, třmeny a keramické nádoby. Další mohylové pohřebiště ze stejného období se nachází nedaleko v lese za hájovnou u silnice na Vrbku.
Roštín
Nedaleko Kamínek jsou na ostrožně Hradisko nad údolím Roštínského potoka patrné zbytky rozsáhlého opevnění z pozdní doby bronzové až starší doby železné. Pravěké hradiště mělo nepravidelný půdorys a rozlohu 1,9 ha. Na nejpřístupnější východní straně se dodnes nachází pozůstatek mohutného valu vysokého 4 m. V orienťácké mapě jsou dobře patrné obranné příkopy na jižní a západní straně hradiště. Celé opevnění je dobře patrné na DMR5G a prochází i přes hustníky v SV okolí ostrožny, do kterých se mapařům před 12 lety evidentně moc nechtělo.
JV od hradiště se na protějším svahu údolí potoka nachází tajuplné místo. Jedná se o výraznou plošinu na vrcholu ostrožny, obehnanou doposud patrným kruhovým příkopem. Na místě jsem nenašel žádné stopy keramiky či požáru a těžko říci, k čemu příkop sloužil.
Brdo
Na protáhlém hřebeni mezi vrcholy Brda (s rozhlednou) a Malého Brda se nacházelo pravěké hradiště, osídlené v pozdní době bronzové, v období halštatu a v raném středověku. Hradiště mělo oválný půdorys a plochu 4,5 ha. Dlouhý a výrazný terénní stupeň, zakreslený v mapě souběžně s hřebenem na jeho JV svahu je obranným valem hradiště a jeho výška dnes dosahuje 1,5 až 2 m. Na příkřejším jihozápadním a severním okraji hradiště se žádná fortifikace nedochovala.
Baťova dálnice
Při cestě z Bunče na Brno se po levé straně nachází podivná betonová stavba. Jedná se o nedostavěný most dálnice, pocházející ze 40. let 20. století. O stavbě dálnice se uvažovalo už v roce 1935 a popsal ji Jan Antonín Baťa ve své knize „Budujme stát pro 40 000 000 lidí“. Akce se rozjela v okamžiku, kdy se stal ministrem veřejných prací ředitel Baťových závodů a starosta Zlína Dominik Čipera. Samotná stavba byla zahájena až v květnu 1939, tedy již za protektorátu. Nejdříve se začaly budovat mosty, náspy a propustky nedaleko Prahy a ve Chřibech.
Práce na dálnici se zastavily v roce 1941. Pak se sice na chvíli opět rozběhly, ale stavba byla limitována nedostatkem betonu a oceli kvůli prioritní zbrojní výrobě. Nakonec nebyly dokončeny ani projekční práce napojení Zlína. Ve Chřibech nakonec zůstalo kolem třiceti nedokončených mostů a propustků a dále zarostlé náspy a výkopy. Rozestavěné úseky dálnice je dobře patrné na oddílových mapách Brdo a Komínky.
