V poněkud netradičním pátečním termínu se 28.10. konal poslední oblastní závod. SKOB Zlín připravil pro Valašskou a Jihomoravskou oblast ve Vracově klasiku na stejném místě, kde se před rokem konalo Mistrovství ČR ve štafetách a družstvech. Minulý rok jsem musel svou účast na štafetách na poslední chvíli zrušit (tímto se ještě jednou omlouvám ostatním ve štafetě). Mapový prostor jsem neznal a na místní vyhlášený terén s minimálním převýšením, borovicemi a písčitými dunami jsem se hodně těšil.

Centrum bylo na fotbalovém hřišti, kde nás čekalo luxusní počasí. Proběhly obvyklé předstartovní přípravy: postavit oddílový tunel, dát si svařák ve slušně zásobeném bufetu místních fotbalistů, dlouhá filosofická disputace o tom, jestli vzít pod oddílový dres Moiru s krátkým nebo dlouhým rukávem, najít buzolu zahrabanou až na dně tašky; no a byl nejvyšší čas vyrazit na start, který byl nedaleko centra.

Po startu jsem zvolil poněkud volnější tempo. Chtěl jsem se trochu sžít jak s mapou (běželo se na „patnáctce“ s netradičním intervalem vrstevnic 2,5 m), tak s rychlým a mapově těžkým terénem. Navíc i nás veterány čekala docela slušná distance devíti mapových kilometrů. Poctivě jsem buzolou kontroloval směr a začal pracovat se zdejšími orientačními delikatesami – dlouhými a výraznými hliněnými valy s větvemi a pařezy a písečnými dunami. Před K1 si ještě pomáhám průsekem a hliněným valem, na dvojku už to dávám přímo. První chybu dělám při odběhu z K2, kde podceňuji zelenou v mapě a v hustém porostu si nepohlídám směr postupu. Na cestu se dostávám tak trochu mimo plán až přes světlinu a na K3 generuji minutovou ztrátu. Při postupu na K6 mě docela znejistil průsek, který v reálu vypadal jako menší dálnice. Raději zpomaluji, hlídám si průběh duny nad kontrolou a sázím na to, že občerstvovačku nemůžu jen tak přehlédnout. Připadá mi, že úsek mezi křížením cest a kontrolou trvá bez vteřiny celou věčnost. Následující kontroly už naskakují tam, kde jsem je čekal. Mezi K8 a K9 se musím probít hustým porostem podél mokřadu a při postupu na K10 proto raději volím obíhačku po cestách. Připadalo mi, že to bude rychlejší, než přímý postup přes bažinky – nebylo. Před cílem čekala běžce ještě stavitelská finesa v podobě těžké předsběrky, kterou dávám bez problémů. Na sběrku ale ztrácím nějaké vteřiny obíháním jezírka delším postupem z pravé strany. Do cíle to dávám v lepším čase, než jsem čekal. V tomhle terénu se prostě běhá o dost rychleji, než u nás v kopcích…

Celkově to byl povedený závod v hodně zajímavém terénu a důstojné zakončení sezóny. Výsledky závodu najdete na: http://oris.orientacnisporty.cz/Vysledky?id=3417

Po závodě ve Vracově následovalo rovněž vyhlášení celkových výsledků Valašského žebříčku v kategoriích D/H 10 – 14. Mladé naděje SKM pochopitelně opět excelovaly (a všechny ceny si domů odvezl Noe):

Lucka 1. místo v D12
Míša 1 místo v D14
Noah 3. místo v H14